tit1 tit_block
hd_simple hd_block hd_block2 hd_block4 hd_block4l hd_block4a hd_block4a_tit hd_block4al hd_sepA hd_sep hd_sep2 hd_sep_nohd
prisp_simple prisp_simple2 prisp_block0 prisp_block2 prisp_block2_i prisp_block2a comb_simple_block2a comb_simple_block2a_zd
form0 form1 form2 form3

Chřástal nejmenší – Porzana pusilla

Kód kvadrátu: 5857

Kód kvadrátu se vztahuje ke čtvercové síti používané v Atlase hnízdního rozšíření ptáků v ČR. Tato síť se nyní v ČR používá pro mapování všech druhů organismů.

Kvadrát je možné stanovit pouze tehdy, byl-li zadán bod v mapě.

Datum17. 4. 2018
Čas vycházky21:40 – 22:00
Počet1 ad. M
LokalitaNPR Žehuňský rybník
Obec / část obceŽehuň [KO]
PozorovateléJan Studecký, Jan Grünwald, Ema Freiová

Nejúžasnější a zároveň nejpodivnější pozorování, které jsem v životě zažil.

Ke konci poslouchání chřástalů na severním břehu se vracíme okolo nově vytvořeného jezírka v ostřicové louce, kde se ozývá cca 8 rosniček zelených, z toho 6 na poměrně malé ploše 2 × 2 m. Zastavujeme se a vybalujeme fototechniku. Při hledání vhodné rosničky (21:40) si všímám objektu, který se plíží posekanými zbytky ostřic, koutkem oka ho považuji za norníka rudého. Po pár krocích se zastavuje a prohlíží si mě - koukám se z očí do očí chřástalu nejmenšímu, v podřepu na vzdálenost 50 cm. Ztrácím na chvíli dech a hlas, nevěřícně na sebe hledíme. Upozorňuji na něj ostatní. Má uspěchaná reakce vypadá tak, že po něm pomalu natahuji ruku. Chřástal uskakuje a pomalým krokem odchází k rákosině, kde se opět krátce zastavuje. To už mám adrenalinu plné cévy a skáču po něm. Pták opět uhýbá, obchází mě pár cm od mé nohy a vrací se na původní místo. Tam ho opět následuji a skáču po něm znovu a naposled - končím v bahně a dotýkám se chřástalových zad a pravého křídla. Tímto krokem mé pozorování končí - zakrývám světlo a ptáka ztrácím. Podle spolupozorovatelů prudce vzlétá, letí nejprve přímo na ně a následně to stáčí přes jezírko a do rákosí. V letu je výrazná šedá spodina a velikost menšího pěvce. Po cca 5 minutách jej slyšíme, jak se zřetelně dvakrát ozývá podrážděným hlasem z kraje rákosiny. Po dalším procházení vegetace už ho nenacházíme.

Zcela jedinečná je velmi pravděpodobná příčina výskytu takto zmateného a krotkého zvířete na otevřeném prostranství bez přítomnosti reproduktoru - hlas rosničky se jednak velmi podobá (rytmem i barvou) kontaktnímu hlasu tohoto druhu, ale zejména 6 (resp. 8) překrývajících se samců žáby z dálky zní extrémně podobně hlasu chřástala nejmenšího v toku, jak jsme se při odchodu sami přesvědčili. Následkem bylo, že se pták zdržoval uprostřed největší skupinky, na jedné rosničce dokonce skoro stál. K nalákání mohla (ale rozhodně nemusela) přispět i nahrávka, kterou jsme reprodukovali asi 30 minut před tím o pár set metrů dál.

Originální popis přímo z terénu: "Něco jako zelený kroužek kolem oka, modrozelený zobák vč. kořene - působí poměrně tmavě (svit baterky), velmi světle hnědá duhovka, dobře viditelné bílé tečky na hřbetě, záda kontrastně světle hnědá oproti bahnu pod zvířetem, spodina těla sytá, rovnoměrně modrošedá, velikost (délka přikrčeného ptáka) 15 - 20 cm. Velikostí odpovídal přibližně slučce.".

Jde pravděpodobně o jiného ptáka, než toho, který se zde na tahu ozval 14.4.

Komentáře

K pozorování je 9 komentářů.

Postupně Radek Lučan, 18. 4. 2018 16:39
Postupně

Vidíš Honzo, a my dneska v noci nic, jen dva kropenaté, ale ještě párkrát zahrajem:-). Každopádně gratuluju ke krásnému setkání! Radek LučanOdpovědět

Postupně Jan Studecký, 18. 4. 2018 18:29
Postupně

Čau Radku, a kolik jste tam měli rosniček? ;-)
Dík,
HonzaOdpovědět

Postupně Radek Lučan, 18. 4. 2018 21:06
Postupně

No právě díky zemědělcům tam několik let už není rosnička ani jediná, přesto, že blatnic, skokanů štíhlých i zelených a kuněk a je tam mraky. Rosničky ale vymřely, evidentně nejcitlivější na chemii... Ale chřástal nejmenší se nám tam "ozýval" celou noc, už několikátou, však víš:-). R.Odpovědět

Postupně Jan Studecký, 18. 4. 2018 22:14
Postupně

No vidíš, na tom něco bude... Možná bys ji tam měl zkusit přimíchat - pusilly půjdou jako vosy na med a ještě k tomu přilákáš ty zbylé přiotrávené žáby do celkem zdravého mokřádku :-)
Ale vážně - žasl jsem nad tím, že nějaká falešná reprodukce, která inovovala odchyty ptáků poměrně nedávno, ve skutečnosti může v přírodě fungovat už věky věků. A tenhle byl zmatený ještě víc, než všichni ti chřástali, které člověk potká v noci u sítě. Možná je to i tím, že se hlavní areály obou zúčastněných druhů celkem dokonale míjí, takže z toho zvuku byl prostě úplně vedle.
Měj se parádně, H.Odpovědět

Honzo, ten tvůj příběh zní jak americkej thriller...ale zní uvěřitelně...z toho vyplývá, že s chřástalem nejmenším se nejčastěji setkávají herpetologové během reprodukce hlasů žab:-))zdraví a smeká FrantišekOdpovědět

Postupně Jan Studecký, 18. 4. 2018 18:33
Postupně

Ahoj, no letos to vypadá, že se s rosničkami na Žehuni roztrhl pytel, tolik jsem jich tam ještě nikdy neslyšel. Klidně bych věřil, že se tam do konce dubna ještě nějaký objeví :-)
H.Odpovědět

Postupně Václav John, 19. 4. 2018 23:22
Postupně

Ahoj,

perfektní pozorování, včetně popisu, gratuluju. Jenom mě trochu zaráží to srovnání s rosničkou - přijde mi, že hlas chřástala nejmenšího je výrazně jiný než hlas rosničky a pokud se nějaké žáby podobá, tak spíš trošku zeleným skokanům (tj. zelený, skřehotavý, krátkonohý).

Myslíš tenhle hlas (rosnička): (?)
http://www.rozhlas.cz/hlas/zaby/_zprava/rosnicka-zelena--85684

Případně tady je nahrávka pusilly, kde se na začátku rosnika ozývá:
https://www.xeno-canto.org/252095

Jinak rosnička je ale skoro v každé větší rybniční soustavě a rákosině a ve většině těch menších. Loni jsem slyšel chřástala nejmenšího u Skadarského jezera v Černé Hoře a rosniček tam bylo taky spousta, o zelených skokanech ani nemluvím.

Měj se,
Vašek J.Odpovědět

Ahoj Vašku,
měl jsem na mysli kontaktní (resp. varovný) hlas, jako je např. tento: https://www.xeno-canto.org/304215. I když je pravda, že jak to teď srovnávám, zase taková podoba tam nebude. Hlas rosniček se ale taky nese oproti skokanům podstatně dál - zatímco skokan po pár stovkách metrů není slyšet, shluk rosniček se promění v jakési monotónní cvrčení, podobné nepřerušovanému hlasu pusilly.

Každopádně s tím přilákáním to možná nebude zas tak horké - teď večer jsem od toho samého jezírka vyplašil chřástala vodního, minulou noc tam chlapi měli kropenáče a ráno slyšel a viděl M. Jelínek pusillu asi 20 metrů od našeho místa v té samé ostřicové louce. Vypadá to tedy spíš na dobrý potravní zdroj, kvůli kterému se ptáci nebojí vylézt z vegetace na otevřené prostranství.
Měj se parádně a díky,
HonzaOdpovědět

Postupně Pavel Kverek, 21. 4. 2018 17:59
Postupně

Gratulace dodatečně

Tak já bych to vrátil zpátky.
Mnohdy stačí samečkům ptáků zaslechnout jakýkoli moment, připomínající vlastní projevy. U krátkokřídlých to neznám, ovšem pro pěvce to tak bývá. A jde-li o hlas kontaktní, pak tedy pohlaví obě.Odpovědět