Birds.cz

Ode dnešního dne je Faunistická databáze opět plně funkční. Je možné se přihlašovat ze všech běžných prohlížečů (kromě Safari).

Internetový prohlížeč Google Chrome přestal při poslední aktualizaci podporovat přihlašovací standard, který avif využívá. Oprava vyžaduje rozsáhlejší programátorské práce, po přechodnou dobu tedy nebude možné zadávat data z Google Chrome. Doporučujeme využití jiného prohlížeče, například Mozilla Firefoxu https://www.mozilla.org Omlouváme se za toto dočasné omezení.

Těsně před Štědrým dnem jsme vydali větší aktualizaci Avif Mobile. Kromě kompatibility s nejnovějšími přístroji a zjednodušení některých úkonů přináší hlavně rozšířené možnosti hlasového zadávání. Do pole pro druh lze nadiktovat například "kos černý jeden samec zpívá" a informace se správně zapíší do příslušných polí databáze. Záznam v terénu je tedy zase o něco jednodušší, což oceníme obzvlášť nyní v zimě.

Na základě četných žádostí jsme prodloužili dobu, po kterou jsou pozorování "odemčená". Nově mohou pozorovatelé svá pozorování upravovat po 180 dnů od vložení, aniž by bylo potřeba psát administrátorovi. Tato doba by měla být dostatečná pro opravu všech překlepů i úpravu určení na základě konzultací.

Výpadky a občasné zpomalení avifu v posledních dnech jsou způsobeny opětovnými změnami serveru u poskytovatele. ČSO je jako správce databáze nemůže ovlivnit, tlačíme nicméně na poskytovatele, aby k podobným výpadkům již nedocházelo. Za komplikace se omlouváme.

Po dvoudenním výpadku způsobeném změnami na serveru je avif opět plně funkční, včetně přihlašování a vkládání pozorování. Za komplikace se omlouváme, nečekali jsme, že oprava bude tak náročná a zabere tolik času. Po celou dobu byl ale funkční Avif Mobile, čehož někteří uživatelé s úspěchem využili.

V noci ze čtvrtka na pátek 21./22. června proběhne aktualizace PHP na serveru birds.cz. Může se stát, že některé funkce nebudou po aktualizaci fungovat správně. V takovém případě prosíme jednak o trpělivost, jednak o okamžité nahlášení všech chyb na admin@birds.cz, abychom je mohli co nejdříve odstranit. Děkujeme!

V místech s dobrým signálem mobilního internetu jde druhy do Avif Mobile nadiktovat. Na webu ČSO si přečtěte, jak na to.

Pokud pozoruji na své lokalitě poprvé v tomto roce daný druh tažného ptáka, zaškrtnu při zápisu druhu políčko „mé první letošní pozorování“.
Takto jednoduše můžeme významně přispět (mimo jiné) k poznání, jak ptáci reagují na změny klimatu.

Na středu 15. listopadu na časné ráno je naplánována pravidelná údržba serveru, která bude spojená s úplným odstavením všech služeb. Server birds.cz tedy nebude v rozmení zhruba od 2 do 4 hodin dostupný. Děkujeme za pochopení.

S nedávno proběhlou aktualizací serveru (probíhá automaticky, nemáme na to žádný vliv) přestaly fungovat některé funkce webu a nelze odesílat data z Avif Mobile. O problému víme a pracujeme na nápravě. Důležité je, že o data z Avif Mobile nepřijdete - zůstávají uložena v telefonu do doby, než bude server opravený. Děkujeme za pochopení.

V poslední době se rozvinula na sociálních sítích čilá debata o vlivu koček, které se volně pohybují kolem lidských obydlí, na naše volně žijící ptactvo. Ze zahraničí (USA, V. Británie) pocházejí studie, které naznačují silný predační tlak a také vysokou úspěšnost tohoto malého predátora. Z našeho území máme však o vlivu koček na ptactvo málo údajů. I v databázi birds.cz/avif je jen několik desítek údajů tohoto typu (a ne všechny musí pocházet navíc od koček). Naše prosba je celkem jednoduchá. Zaznamenávejte, prosím, úlovky ptáků, které nosí kočky domů. Zapište aktivitu "predace - báze brků uhryzané" do poznámky zapište "Uloveno kočkou". Zajímají nás samozřejmě i další mortalitní faktory, které ovlivňují populace volně žijícího ptactva na našem území. Věnujte pozor i jim a zaznamenávejte je, moc prosíme, do naší společné databáze.

V posledních dnech došlo k tomu, že jedna osoba pod několika účty vkládala nesmyslná pozorování. Po ověření, že jde o úmyslnou škodolibou činnost, byla tato pozorování i s příslušnými uživatelskými účty smazána a systém jsme upravili tak, aby byly podobné útoky složitější. Do budoucna nelze jejich opakování vyloučit, ale budeme se snažit případnou ochranu nastavit tak, aby se co nejméně dotkla ostatních uživatelů.

Ode dneška je možné do avifu zadávat i pozorování dalších dvou savců, ondatry a nutrie. Ornitologové se s nimi setkávají pravidelně a zdá se, že oba druhy prodělávají rychlé změny početnosti: zatímco ondatry mizejí, nutrií viditelně přibývá. Záznamy obou druhů v avifu by měly pomoci tyto změny řádně popsat.

Kvůli stálému přetěžování serveru jsme byli nuceni dočasně odstavit osobní statistiky (počet pozorovaných ptáků, počet vložených kompletních seznamů) zobrazované v osobním profilu. V brzké době je přeprogramujeme v nové technologii a opět zveřejníme.

Spustili jsme avif s úplně novými "vnitřnostmi", tedy založený na jiných technologiích. Změna se týká zatím jen přehledu pozorování a vyhledávání, vizuálně není velká, ale načítání pozorování se velmi výrazně urychlilo. Uvítáme vaše názory.

V těchto dnech dochází k častým výpadkům serveru, jejichž příčinu se zatím nepodařilo zjistit nám ani providerovi. Usilovně na tom pracujeme a omlouváme se za občas nefunkční stránky.

Tato Faunistická databáze ČSO je určena ke třem základním účelům: ke sdílení zajímavých pozorování, ke sběru faunistických údajů pro budoucí využití a k propagaci ornitologie a pozorování ptáků. K naplnění alespoň prvních dvou je potřebná věrohodnost a správnost údajů, což se týká i zveřejňovaných fotografií. Vkládejte proto prosím výhradně fotky, které se přímo vztahují k uvedenému pozorování — fotka je dokladem, který dokumentuje pozorování, lze podle něj ověřit správnost určení a třeba i dodatečně určit věk, pohlaví apod. Do avifu rozhodně nepatří ilustrační fotografie, ať již autorem pořízené jindy a jinde nebo stažené z internetu.

S nadcházející hnízdní sezónou upozorňujeme, že u všech pozorování je žádoucí uvádět přesnou lokalitu (bod v mapě) a hnízdní kategorii (aktivitu), aby byla Vaše pozorování použitelná pro připravovaný atlas hnízdního rozšíření. Více informací, podrobné metodiky atlasového mapování i přehled neobsazených kvadrátů naleznete na atlas.birds.cz.

Pokud pozoruji na své lokalitě poprvé v tomto roce daný druh tažného ptáka, zaškrtnu při zápisu druhu políčko „mé první letošní pozorování“.
Takto jednoduše můžeme významně přispět (mimo jiné) k poznání, jak ptáci reagují na změny klimatu.

V návaznosti na zhodnocení přístupu Faunistické komise ČSO (sekce "Zajímavosti") k huse tundrové (Anser fabalis rossicus) jsme v avifu rozdělili poddruhy hus polních. Doporučujeme "polní husy" určovat detailněji a zařazovat do poddruhů.

Mobilní aplikaci pro android lze ode dneška stáhnout na Google Play. Jedná se o testovací verzi v plném provozu, vzhledem k množství mobilních zařízení a verzí androidu nelze vyloučit výskyt chyb. Budeme vděčni všem, kdo nám sdělí problémy, se kterými se setkají, anebo jen názory na aplikaci a náměty na její budoucí vylepšení.

S rostoucím zájmem o zápisy pozorování do avifu i s rostoucím množstvím projektů běžících na platformě birds.cz (včetně hnízdního atlasu) docházelo v poslední době k přetěžování serveru. Problémy se projevovaly hlavně v atraktivních časech, například v neděli večer.
Dnešního dne jsme výrazně navýšili kapacitu serveru, aby k podobným problémům nedocházelo. Zrychlit by se mělo ukládání nových dat, zobrazování přehledů i detailů pozorování. Bohužel tímto způsobem nelze radikálně urychlit zpracování velkého množstí dat, například při filtrování nebo zobrazování map, i když i zde by se mělo zrychlení projevit.
Věříme, že změny povedou k většímu komfortu při práci s databází!

Již jen necelých 50 000 záznamů chybí do milionu. Jako malou oslavu tohoto kulatého čísla jsme připravili odměnu pro jubilejní záznam. Autor miliontého pozorování se může těšit na zbrusu novou knihu s podrobnými popisy snadno zaměnitelných druhů http://www.birdwatcher.cz/clanky_novy_vinicombe.html
Uvidíme, zda bude dřív milion nebo kniha!

Na adrese eurobirdportal.org naleznete nově spuštěný Eurobirdportal, animované mapy zobrazující různými způsoby výskyt ptačích druhů v Evropě. V současnosti jsou mapy zpracované pro 15 vybraných druhů, další budou postupně přibývat. Různé mapy zobrazují výskyt, početnost i modelované rozšíření v průběhu jednotlivých let.
Zpracování takovýchto map umožňují především kompletní seznamy pozorovaných druhů. I díky nim nemá Česko problém s nedostatkem dat, i když pokrytí Velké Británie nebo Německa zatím nedosahujeme.

Jarní příletová sezóna je již v plném proudu. Pro všechny milovníky ptactva je to ideální doba pro zaznamenávání prvních příletových údajů tažných druhů.
Jak na to? Velice jednoduše. Pokud pozoruji na své lokalitě poprvé v tomto roce daný druh tažného ptáka, zaškrtnu při zápisu druhu políčko „mé první letošní pozorování“.

Vážení uživatelé databáze! Dne 11. března provádíme údržbu databáze a přechod na novější programové vybavení. Některé funkce nemusejí být po omezenou dobu dostupné. Děkujeme za pochopení.

Dnes ráno jsme spustili plnohodnotný export údajů z databáze. Pomocí příkazu EXPORT, který je pod tabulkou přehledu pozorování, lze stáhnout a uložit všechny aktuálně zobrazené záznamy přesně podle zadaných vyhledávacích kritérií. Údaje z Faunistické databáze ČSO jsou nyní k dispozici pod veřejnou licencí Creative Commons BY-SA 4.0 International, aby mohly bez omezení sloužit ochraně a poznání našeho ptactva. A protože se na výzkumu mohou podílet i cizinci, existuje exportní nástroj paralelně v češtině i v angličtině.

Dnes byly všechny naše databáze přesunuty na nový, výkonnější server, který nám umožní další rozvoj. Přestože jsme vše důkladně testovali, může se stát, že něco přece jen přestane fungovat. V tom případě prosíme, nahlaste nám případné problémy na adminbirdscz. Děkujeme!

Na základě žádostí a zkušeností z terénu jsme umožnili zápis kategorie B4 (opakované zjištění obsazeného teritoria v odstupu alespoň jednoho týdne) i v rámci hodinovky a jednotlivých mapovacích pozorování. Věříme, že to spolupracovníkům usnadní závěrečné vyhodnocování dat na konci sezóny a že se B4 nebude zneužívat — zápis této kategorie je možný opravdu jen tam, kde byl opakovaný výskyt skutečně zjištěn, nikoli jen předpokládán. Například při dvou hodinovkách vedených pokaždé jinou trasou nelze zapsat B4.

Ode dneška je spuštěna další část hnízdního atlasu — formulář pro zadávání pozorování z hodinovky. Přístupný je z atlasové stránky http://atlas.birds.cz , kde jsou i aktualizované texty pokynů.
Zásadní je vždy zadávat číslo malého čtverce do pole pro název lokality.

Na adrese http://atlas.birds.cz se lze přihlašovat k mapování hnízdního rozšíření ptáků. Půjde o nejkomplexnější práci svého druhu, která dosud u nás proběhla. Základní informace jsou na http://www.birdlife.cz/index.php?ID=2642 a především v souborech s metodikou.
Svůj prostor najde v atlase opravdu každý!

V souvislosti se startujícím atlasovým mapováním jsme přidali do nabídky aktivit seznam všech atlasových kategorií hnízdního výskytu. Výjimkou je B4, neboť "stálý okrsek" nelze pozorovat, ten lze jen následně vyhodnotit z více jednotlivých pozorování zpívajících ptáků.
Řada atlasových kategorií se překrývá s dosud používanými aktivitami. Je na každém pozorovateli, zda dá přednost atlasové terminologii nebo zůstane věrný dosavadní avifové. Pro následné využití v atlase i jinde je důležité především pole Aktivita použít a zaznamenat okolnosti pozorování.

Na základě zpětné vazby od vás uživatelů jsme provedli četné úpravy čapího modulu, zmíníme alespoň pár nejvýznamnějších. Zadávání údajů v kroku 3/3 by mělo být nyní snazší pro nové uživatele. Nově je možné upravit negativní pozorování, a kolonku “Výsledek 2013“. Znáte-li tedy výsledek hnízdění v loňském roce, zadejte ho! (Po kliknutí „Upravit hnízdo” v detailu hnízda.)

Byli-li jste dnes večer svědky chybového chování webu, vězte, že u našeho poskytovatele na serveru došlo místo na disku, které obsadil jiný z klientů, což způsobilo chybové chování webu. Situace je již stabilizována, s poskytovatelem řešíme případné možné důsledky tohoto stavu. Prosím, pokud narazíte v této souvislosti v databázi na nějaký problém, nahlaste nám jej na adminbirdscz.

Dnes jsme uvedli do provozu další velkou novinku, katalog čapích hnízd, který umožní plnohodnotné sledování čapí populace během letošního celoevropského sčítání. Více na cap.birdlife.cz. Věříme, že každý z uživatelů Faunistické databáze si najde své čapí hnízdo, které bude letos sledovat. A nezapomínejme, že nesmírně důležité jsou i negativní záznamy, tedy informace, že jste viděli čapí hnízdo, ale žádný čáp na něm nebyl!

Ve formuláři pro zadávání druhu přibylo nové zaškrtávací pole “mé první letošní pozorování”. Zaškrtněte ho, pokud se jedná o vaše první letošní pozorování daného druhu. Tento údaj nemá a nemůže nahradit kompletní seznamy, je však potřebný z důvodu kontinuity s více než 180 let starým způsobem sledování fenologie. Více informací naleznete po kliknutí na ikonku nápovědy u tohoto pole.

Dosud se stávalo, že vám někdo v diskuzi odpověděl, vy jste se to však nedozvěděli, protože odpověď nebyla napsána jako reakce na váš komentář. Na vaši žádost jsme proto zavedli nové upozornění na všechny další komentáře v diskuzích, do kterých jste se přispěli. Upozornění lze vypnout po kliknutí na “Můj profil“ a pak na „Osobní údaje a nastavení“.

V seznamech přibyly tři druhy „divných ptáků“: netopýr, malý netopýr (rozpětí cca 15 cm) a velký netopýr (rozpětí cca 30 cm). Dohodli jsme se totiž s ČESONem, že umožníme sledování netopýrů, zejména větších tahových hejn. Setkáváme se s nimi velice zřídka, migračí trasy jsou prakticky neznámé, o to cennější jsou údaje o jakémkoli takovém pozorování. Veškerá pozorování netopýrů, i s odhadem počtu, je proto žádoucí dokumentovat.

V posledních dnech se objevují vysílení a mrtví rorýsi, jiřičky, vlaštovky a další druhy, kterým počasí brání ve shánění potravy. Bylo by dobré mít co nejvíce takových případů dokumentovaných, vkládejte nálezy do databáze, z rolety "Aktivita" vyberte odpovídající možnost - mrtvý (s příp. okolností úhynu) nebo vysílený.

Dnes jsme spustili další specializovaný projekt, jehož základem je faunistická databáze. Je zaměřen na mapování čapích hnízd a sledování jejich úspěšnosti. Základní informace jsou na www.birdlife.cz/cap.html, samotná databáze má jednoduchou adresu cap.birds.cz.
Tento projekt je přípravou na celoevropské mapování čápů, které proběhne v roce 2014. Do té doby dozná zásadních změn i databáze, která zatím obsahuje jen nejnutnější údaje. Především by do příštího roku měl přibýt katalog známých hnízd.

Dnešního dne jsme spustili novou verzi databáze s několika drobnými úpravami. Mezi ty nejviditelnější patří zobrazování náhledu mapy ve druhém kroku vkládání, nutnost zadat konkrétní kategorii hnízdího výskytu (nelze již zadat jen obecné "hnízdění") a přímý odkaz na darovací portál, pomocí kterého můžete podpořit údržbu a další rozvoj databáze. Věříme, že i tyto drobné změny přispějí ke stále větší oblibě databáze.

Vzhledem k nedávným diskusím a především vzhledem k tomu, že významnou část evropské populace obou dotčených druhů tvoří vzájemní kříženci, které nebývá snadné určit, umožňujeme nově kromě konkrétního druhu i zápis neurčeného orla ze skupiny křiklavý/volavý.

Jubilejním čtvrtmiliontým záznamem v databázi je pozorování 36 brkoslavů před brněnským nádražím http://www.birds.cz/avif/obsdetail.php?obs_id=258709 Jindřichovi Mikešovi, který se může těšit na pěknou knihu, blahopřejeme!

Do databáze jsme přidali nový taxon - Anas platyrhynchos f. domestica, kachna domácí. Takto by měly být označovány nejen všechny jasně domácí kachny (bílé zbarvení, velký vzrůst apod.), ale i nejrůznější podivně zbarvení hybridi nesoucí znaky křížení s domácími kachnami.

Na základě konzultace s Faunistickou komisí jsou všechna pozorování pižmovek překlasifikována na Cairina moschata f. domestica, pižmovka domácí.
Teoreticky se mohou u nás vyskytnout obě formy (domestikovaná i původní), domestikovaná ale nesrovnatelně častěji. V případě, že někdo doloží jedince fenotypicky shodného s divokou formou, doplníme ji i v seznamu druhů v databázi. (Podobně přistupujeme i k holubovi domácímu/skalnímu).

Dvousettisící záznam do databáze vložil Jan Hartl dne 11. ledna 2013 v 8:55:45. Jedná se o pozorování vrabců polních na zahradě v Petrovicích u Karviné.

Na základě opakovaných pozorování z poslední doby jsme doplnili do seznamu "aktivit" možnost záznamu živého jedince s příznaky ptačích neštovic.

Doplnění pozorování z chybějících kvadrátů na sebe nedalo dlouho čekat. Nyní již zbývá jen asi 22 hraničních kvadrátů, z nichž většina zasahuje na území Česka jen nepatrným okrajem.

Poslední tři "vnitrozemské" kvadráty, tedy takové, jejichž celá plocha leží uvnitř našeho státu, dosud neobsahují žádné pozorování (viz mapa u přehledu pozorování). Jedná se o kvadráty 5744, 6446 a 6745. Podaří se je zaplnit? Do kvadrátové mapy se vynášejí jen pozorování, jejichž poloha je vyznačena bodem v mapě.

U velkého počtu pozorování není přesně udáno místo pozorování pomocí zapíchnutí pomyslného „špendlíku“ do mapy, nespočítá se pak číslo čtverce kvadrátové sítě a pozorování se nezobrazuje ve čtvercové mapě. Málo používané je i pole Aktivita a často i Poznámka, kde lze výrazným způsobem rozšířit objem informací o jednotlivých pozorováních. Využíváním všech funkcí databázové aplikace budou jednotlivá pozorování nejen zajímavější, ale zvýší se i jejich informační hodnota.

Vlastník pozorování (tedy ten, kdo záznam zadal) má možnost do 7 dní záznam opravit nebo i zcela smazat. Je třeba se přihlásit, otevřít detail pozorování a tam kliknout na odkaz „Odemknout pro úpravy“.
Pro pozdější opravy může pozorování odemknout administrátor.

Na začátku dubna jsme vyhlásili výzvu na podporu faunistické databáze. Od konce května, kdy výzva skončila, dlužíme zprávu o výsledku. Tento dluh nyní plníme - za necelé dva měsíce se na účtu ČSO pod variabilním symbolem 33 sešlo 15 065 Kč od šedesáti lidí, v menším množství chodí dary i nadále. Je to slušný výsledek, přestože aktivních uživatelů databáze je asi 10x víc. Shromážděné prostředky umožní další rozvoj databáze a postupné spouštění dalších funkcí.

Na základě četných požadavků jsme dnes provedli poprvé výrazné změny v nastavení filtru pozorování. Tyto změny se nepromítají zpětně, platí pouze pro nově zapsaná pozorování. Velmi výrazně ubyde neobvyklých pozorování. Jako příklad, kterých druhů se to týká, uvádíme vodouše bahenního nebo cvrčilku zelenou. Připomínky k novému filtru zasílejte administrátorům nebo přímo správci filtru.

S poslední aktualizací došlo k jedné významné změně i v osobních profilech. Nově se zobrazuje celý seznam všech druhů, které dotyčný kdy pozoroval, spolu s odkazem na první pozorování daného druhu. Věříme, že tyto přehledy budou pro řadu lidí zajímavé.

Avif má dva nové výstupy. Pozorování je nově možné promítnout do čtvercové mapy a všechny fotografie lze pohodlně prohlížet v galerii. Oba typy výstupů zobrazují výsledky vyhledávání, takže je možné zobrazit kvadrátovou mapu určitého druhu třeba v hnízdní době nebo srovnávat fotky všech druhů lindušek. Pro studijní účely se jistě bude hodit i nenápadné tlačítko "schovat druh" vpravo nad galerií.

Stotisící záznam do databáze vložil David Horal dne 7. dubna 2012 ve 21:25:53. Jedná se o pozorování kavek v zámeckém parku v Židlochovicích. Autor pozorování obdrží jako malou pozornost letošní číslo časopisu Sylvia.

Faunistická databáze dosáhla dalšího důležitého milníku - od nynějška slouží jako nástroj k předávání údajů a prezentaci výsledků ve specializovaných projektech: Nářečí českých strnadů a Mapování hnízdišť čejky. Pro přímý vstup do formulářů použijte adresy strnad.birds.cz a cejka.birds.cz. Takto vložené údaje se zároveň zobrazují jako každá jiná pozorování v databázi, což umožňuje jejich využití nejen v rámci konkrétního projektu, ale také k mnohým dalším účelům v ochraně a výzkumu ptactva.

Základní jednotkou pro pozorování v databázi je kalendářní den. Umožnění zápisu pozorování z více dní by vyžadovalo změnu databázové struktury a následné komplikace při vyhledávání, proto jej neplánujeme. Noční pozorování trvající přes půlnoc je třeba buďto přiřadit k jednomu nebo druhému dni anebo rozdělit na dvě pozorování ve dvou dnech podle toho, co povede k menšímu zkreslení dat. Je to podobné, jako když pozorování na trojmezí tří krajů musí být přiřazeno jedné obci a spadne tedy pouze do jednoho kraje. Jisté míře aproximace se v těchto případech bohužel nelze vyhnout.

Několik dotazů se sešlo na téma, co vyplnit do jednotlivých polí při zadávání lokality. Důležité je, že povinná jsou pouze pole Datum a Obec. Pro vyplnění ostatních polí (název lokality, poznámka k vycházce, poznámka k lokalitě) může platit pravidlo, že pokud nevím, co do nich vyplnit, nevyplňuji nic. Pole jsou určena pro případ, že mám doplňující údaje, které chci u záznamu uchovat. Typickým záznamem v poli Poznámka k vycházce je záznam o počasí či že šlo o organizovanou exkurzi pro základní školu, typickým záznamem do Poznámky k lokalitě je, že rybník je ze 2/3 vypuštěný nebo "na jehličnanech před finančním úřadem". Název lokality se také uvádí jen v případě, že má smysl - u pozorování na rybnících je to název rybníka, u pozorování severně od vesnice můžeme napsat "severně od vesnice" anebo nemusíme napsat nic a jen správně umístíme bod do mapy.

Smyslem faunistických záznamů je nejen okamžité sdílení neobvyklých pozorování vzácnějších druhů nebo druhů na neobvyklých místech, ale i uchování záznamů o pozorování běžných druhů ptáků, čímž získáme výrazně objektivnější snímek o stavu avifauny - už proto, že dnes běžný druh se může časem stát vzácným. Jak ukazuje několik odborných studií z poslední doby, je-li takovýchto kompletních seznamů všech pozorovaných druhů dostatek, lze z nich vyvozovat i závěry o změnách početnosti druhů, o jejich nárocích na biotopy, fenologii a vůbec je následně odborně zpracovávat.
Hodnota záznamů se zkrátka výrazně zvyšuje, zaznamenáme-li všechny druhy, které jsme v dané době na dané lokalitě pozorovali. Je však důležite databázi správně sdělit, zda jde či nejde o kompletní seznam, což se provádí při vkládání kliknutím na příslušné tlačítko pod mapou.

V databázi rozlišujeme tři kategorie pozorování. "Neobvyklá" pozorování jsou ta, která odpovídají předem nastavenému filtru. Připomínky k filtru je možné posílat Jiřímu Šírkovi. Neobvyklá pozorování se zobrazují tučně s tmavě šedým podkladem.
"Zajímavá" pozorování jsou ta, která tak označí pozorovatel při zadávání zaškrtnutím příslušného přepínače. Od ledna 2012 není přepínač nikdy předem zapnut, je tedy pouze na úvaze pozorovatele, co označí za zajímavé pozorování. Zajímavá pozorování se zobrazují se světle šedým podkladem.
Všechna ostatní pozorování jsou "běžná" a zobrazují se s bílým podkladem. Výchozí přehled pozorování zobrazuje neobvyklá a zajímavá pozorování, běžná se zobrazí až po ručním výběru "všechna pozorování", případně při vyhledávání.

Dnes jsme spustili další větší dávku nových funkcí: přibyly tyto zprávy administrátorů, možnost úplného utajení pozorování, možnost utajení lokality na úroveň okresu, možnost exportu vlastních pozorování ve formě tabulky, zobrazení vědeckých jmen v přehledech a některé další úpravy a opravy. Kromě toho jsme jako ukázku možností databáze zveřejnili provizorní osobní profily a statistiky uživatelů.
Jednotlivé nové funkce popíšeme zde postupně podrobněji v následujících dnech.

Přidali jsme možnost zadání ptáků pozorovaných na velkou vzdálenost, smíšených hejn nebo druhů s problematickým určením. Nově je možno zadat neurčené husy (Anser sp.) a šoupálky (Certhia sp.).

Všechny záznamy v původní databázi na stránkách ČSO zůstávají zachované, časem je budeme převádět do nové databáze, ale není to priorita. Před převodem je třeba ošetřit věrohodnost údajů - chtěli bychom umožnit pozorovatelům dodatečnou autorizaci, což ale vyžaduje naprogramování zvláštního aparátu. V žádném případě nebudou data z webu ČSO smazána nebo ztracena.

Vkládání záznamů pouze po registraci a přihlášení zajišťuje, že je každý záznam prokazatelně přiřazen pozorovateli. V případě pochybností lze pozorovatele kontaktovat, ale lze i identifikovat uživatele, který by vkládal prokazatelně nesmyslné nebo vymyšlené údaje. Bez registrace by mohl kdokoli zadat záznam pod jménem kohokoli jiného, což by zcela degradovalo informační hodnotu dat. (Tímto velkým nedostatkem trpí dřívější pozorování na webu ČSO, při vložení do nové databáze je bude proto potřeba jasně odlišit - viz výše Údaje ve staré databázi ČSO). Registrace přináší i další výhody, z nichž doposud fungují např. možnosti opravy "mých" pozorování a emailová oznámení o komentářích k "mým" pozorováním.

Po prvním roce provozu má databáze přes tisíc registrovaných uživatelů, přes 3,5 tisíce unikátních návštěv měsíčně a za rok existence shromáždila přes 25 tisíc záznamů o 295 ptačích druzích. Databáze si získala širokou oblibu přesto, že z počátku byla funkční jen částečně a některé funkce na své zprovoznění teprve čekají. Svoji primární úlohu - rychle informovat o zajímavých pozorováních - tedy, zdá se, plní. Objevují se už i první pokusy o vědecké využití shromážděných dat. O oblibě databáze svědčí i využití modulu pro vložení výpisu pozorování do vlastních stránek, který k 1. březnu 2011, tedy dva a půl měsíce po spuštění, využívá již 20 stránek.

Kromě přidání nových druhů, zprovoznění vyhledávacího formuláře a možnosti zobrazení výstupu z databáze na jakémkoli webu jsme provedli řadu úprav a oprav, které jsou shrnuty na http://birdlife.cz/index.php?ID=2058

Zcela novou funkcí je možnost umístit na jakékoli webové stránky aktuální výpis z faunistické databáze. Lze přitom nastavit filtr podle systematických skupin ptáků nebo podle geografické příslušnosti, případně i v kombinaci obojího. Tento nástroj, který je dostupný zdarma a bez jakýchkoli omezení, je určen k propagaci lokální ornitologie a pro specializované stránky na některé skupiny ptáků.

Po třičtvrtě roce se faunistická databáze vrátila na web ČSO. Aktuální zajímavá a neobvyklá pozorování lze opět nalézt pod odkazem Vaše pozorování. Je tak zajištěna provázanost webu ČSO a faunistické databáze.

Byť to tak na první pohled nemusí vypadat, podrobný vyhledávací formulář je programátorsky náročnou úlohou, což bylo i důvodem odkladu zprovoznění této důležité funkce. Nyní již lze v databázi hledat podle taxonomických skupin i územních celků včetně jejich kombinací. Lze tedy například vypsat pozorování všech hrabavých na okrese Šumperk.

Databáze prošla od svého spuštění řadou úprav a oprav, z nichž nejviditelnější je možnost diskuse k jednotlivým pozorováním. Není to však změna jediná a ani zdaleka poslední. Diskuse jsou prvním větším vylepšením, kterému se databázi dostalo - spuštěny byly začátkem července. Zhruba o 14 dní později k nim přibyla možnost informování emailem o vložení komentáře k "mému" pozorování a o odpovědi na "můj" komentář. Obě emailové notifikace byly pro všechny uživatele zapnuty, v osobním profilu je ale možnost individuálního vypnutí. Kompletní seznam všech provedených úprav je na http://birdlife.cz/index.php?ID=1999

Faunistická databáze byla spuštěna 1. března 2010 se základními funkcemi: vložení údajů o pozorování druhů, vložení fotografie, lokalizace pozorování pomocí seznamu částí obcí České republiky, přesná lokalizace pozorování pomocí mapy, vložení kompletního seznamu pozorovaných druhů, možnost utajení lokality, přehled posledních pozorování, filtrování pozorování podle druhů, filtr zajímavých a neobvyklých pozorování a zobrazení filtrovaných pozorování v mapě. Další funkce budeme uvádět do provozu postupně, zejména podle požadavků samotných uživatelů. Proto neváhejte a sdělte nám své dojmy a přání. Prosíme také o nahlášení všech chyb a problémů, se kterými se při práci s databází setkáte. Přestože jsme databázi testovali, některé chyby odhalí až reálný provoz.