Kulík mořský – Charadrius alexandrinus
Kód kvadrátu
: 7266
Kód kvadrátu se vztahuje ke čtvercové síti používané v Atlase hnízdního rozšíření ptáků v ČR. Tato síť se nyní v ČR používá pro mapování všech druhů organismů.
Kvadrát je možné stanovit pouze tehdy, byl-li zadán bod v mapě.
| Datum | 30. 8. 2020 |
| Čas vycházky | 5:50 – 9:15 |
| Počet | 1 juv. |
| Lokalita | Nesyt - pozorovatelna u Výtopy |
| Obec / část obce | Hlohovec [BV] |
| Pozorovatelé | Tomáš Grim, Tereza Hladká, Vilém Vyhnálek, Vlastimil Sajfrt |
Nejdříve pozorován binokuláry (zvětšení 10x), později ID potvrzeno díky stativáku (zvětšení 60x).
Komentáře
K pozorování je 7 komentářů.
Řadit postupně
Vložit komentář
Díky, Libore. Bylo to vlastně o fous: v binokulárech "to musí být mořský, ale chtělo by to ověřit další detailnější znaky, dostat se blíž v rezervaci nejde, takže jedině stativák". Za chvíli došli Vilém s Vlastíkem (čirá náhoda), i s kýženým stativákem, jenže se zrovna začala předvádět chaluha... Kulík se mi úplně vytratil z hlavy - až do chvíle než Vilémovi při skenování pobřežního bahna zaskočilo "no moment, moment!" :-) Kdyby Vilém kulíka nenašel a neurčil stejně jako já nezávisle (a kdybychom se náhodou časoprostorově neprotnuli), tak bych asi musel dát kulíka s otazníkem.Odpovědět
Ahoj, gratulace, na toho hoši čekali na Nesytu opravdu hodně dlouho!!! Kdybych byl koukač-čárkař, s tou chalouhou a tímhle fóglíkem už bych mohl vstoupit do klubu tři sta:-). Ale já si počkám, až je najdem jednou nad ránem v síti nebo se zastaví někde, kde zrovna budem relaxovat:-). Vše nej! RadekOdpovědět
Díky. A koukám, že to máš taky spočítaný (fógle, myslím :-) ), tak good luck s nějakými zajímavými druhy! Měj se, T.Odpovědět
Vzdálenost: cca 100–150 m.
Délka pozorování: kolem 10 minut binokuláry a později opět cca 10 minut stativákem.
Srovnání s jinými druhy: další druhy bahňáků, včetně kulíka říčního (juv.) a písečného (ad. i juv.) pozorovány zároveň poblíž.
Pozorování binokuláry (při zvětšení 10x a 12x): první dojem byl „malý, kompaktní kulík, na hřbetě hodně světle šedohnědý – spíše do šeda než do hněda“ (tj. studenější nádech). Hlava relativně velká a tělo nebylo celkově tak protáhlé jako u kulíka říčního, spíše „připosražené“. Po několika minutách pozorování se otočil předem – pak bylo nejlépe vidět, že spojitá páska na hrudi úplně chybí a jen po stranách hrudi jsou omezené světle šedohnědé skvrny (tento dojem byl i při pohledu z boku).
Pozorování stativákem (při zvětšení až do 60x): kromě potvrzení znaků zřejmých z pozorování binokuláry se ukázalo, že má šupinkatá záda (tedy juv.), malý jednolitě černý zobák zřetelně kontrastující se světlejší uzdičkou a šedavé nohy. Hlava působila „hranatější“ než u kulíka říčního díky strmějšímu čelu. Čelo bylo bílé a přecházelo do bělavého nadočního proužku. Oční maska měla v příuší kulatý dolní okraj, tj. ne „roh“ jako bývá u kulíka říčního. Kolem oka nebyl zřetelný oční kroužek; při stejném zvětšení okuláru byl oční kroužek u kulíka říčního naopak rozpoznatelný, přestože byl pták pozorován v jiné části pobřežního bahna na výrazně větší vzdálenost, až na ostrůvku. Při krátkém popoletění byla vidět bílá křídelní páska.
Všechny znaky jsme přímo na místě během pozorování ověřili vůči určovacímu klíči (Svensson, Mullarney & Zetterström).Odpovědět